Logo Aikidó Centrum Fudoshin

O aikidó

Aikidó je japonské bojové umění. Jeho zakladatel, japonský mistr Morihei Ueshiba (1883 – 1969), vybral z různých japonských bojových umění nejúčinnější techniky a sestavil z nich sebeobranný systém, v němž účelem technik není likvidace útočníka, nýbrž kontrola útoku a odčerpávání útočníkovy energie. Pokud útok pokračuje, lze energii útoku použít proti útočníkovi samému.

portrét O´Senseie

Zakladatel aikidó Morihei Ueshiba

Vyčerpávající popis tohoto bojového umění asi není možné podat. Nejlepší způsob, jak se něco o aikidó dozvědět, je začít aikidó praktikovat – potom aikidó začnete poznávat vlastním tělem, myslí a celkovou zkušeností. I knížky o aikidó se lépe čtou, když už aikidó cvičíte.

Aikidó v překladu znamená „cesta harmonie“, ale též např. „cesta souladu energií“. Jeho zakladatel mistr Morihei Ueshiba, zvaný Ó Sensei (velký učitel), zařadil do aikidó účinné obranné techniky, fungující na principech kontroly nad rovnováhou útočníka a využití energie útoku k vlastní obraně, bez použití nadměrné fyzické síly a bez záměru poškodit útočníka. To je pro bojová umění unikátní, „moderní“ filosofie. Aikidó je tak cestou „mírumilovného bojovníka“.

Nácvik technik probíhá ve dvojicích, nikoli ovšem formou vzájemného zápasu – pouze střídavě jeden z partnerů útočí, druhý aplikuje procvičovanou techniku. Útočník končívá na zemi, tam bývá znehybněn. To je ta „viditelná součást“ tréninku aikidó.

Harmonie?

Při tréninku je nutné se co nejvíce soustředit, protože techniky jsou pohybově náročné, a být co nejvíce uvolněný (fyzicky i psychicky), protože techniky tak „lépe fungují“. Tělo a mysl se učí spolupracovat, což je otázka vnitřní harmonie. Samotná práce ve dvojici je náročná: útočník má provádět útok přiměřený úrovni obránce a být připraven „obětavě přijmout techniku“ (není rozumné „padat bezdůvodně“ ani technice „vzdorovat“) – naopak obránce by obranné techniky měl provádět ohleduplně, protože mohou být bolestivé až nebezpečné. Při střídání rolí ve dvojici se tak vytváří porozumění a cit pro partnera, harmonie s partnerem. Nakonec tak v dójó vzniká pocit harmonické spolupráce všech přítomných, harmonie v dójó.

Při cvičení aikidó bezděčně vylaďujeme součinnost těla a mysli a všech jejich složek ve prospěch celé naší „osobnosti“. V tomto smyslu je pravidelné praktikování aikidó de facto celostní medicína.

Aikidó nás učí (kromě samotných technik) soustavně relaxovat tělo a mysl a přitom se koncentrovat na problémy. Tato dovednost umožňuje optimálně využívat vlastních schopností i mimo tatami a celkově více vychutnávat život ve všech ohledech. V neposlední řadě návyk vnímat protistranu spíše jako partnera a konfliktní situace (i v běžném životě) řešit neagresivně je celkově společensky přijatelnější a jako strategie úspěšnější.

Při této příležitosti upozorňujeme ještě na naši stránku dopis Franka Dorana, na které se lze dočíst mnoho dalších zajímavostí o většině aspektů cvičení aikidó.

Aikidó organizace a další užitečné odkazy

Ke stažení